Posed na kole si můžete nastavit sami, podle léty ověřených zásad nebo své tělo a kolo svěříte odborníkům, kteří se pokusí vaše nastavení zoptimalizovat. V ČR své systémy měření nabízí český Duratec, Scott nebo všudypřítomný Specialized. K posledně jmenovanému zástupci jsem se, s velkou skepsí, objednal.
Svůj článek začnu trochu netradičním úvodem - cenovkou. No, rozhodně to není žádná láce. Za nastavení jednoho kola zaplatíte u zástupců Spešla (pouhých) 3990,-Kč. Ptal jsem se na nastavení druhého kola a dostal jsem nabídku 50% slevy = 1990,- (odpadá měření jezdce). Vyplatí se to,ale?
Pokud vás bolí záda jako psa, tak se člověk chytá čehokoliv a svého léčitele by snad uplatil i zlatem. Mě záda berou fest, ale popravdě, kdybych na Kole pro život nevyhrál v tombole šek v hodnotě 2000,- Kč, tak bych se do pražského Alltréninku určitě neobjednal.
Zásadní otázkou bylo: Které kolo si vzít? Silničního Pellse, který je, podle mne, nedoseřiditelný na mou postavu nebo horského Durateca, se kterým jsem, díky zakázkové geometrii, velmi spokojený?
Nakonec beru kola obě s tím, že zkusím Pellse a kdyby mě s údivem vyhnali a doporučili jeho prodej, tak bych došel pro záložního Durouška.
Přibaluji cyklistické oblečení, oboje tretry a na doporučení i nové silniční zarážky.
Navigace mě neomylně vede po Praze až do areálu ZŠ, kde má nad tělocvičnou pronajaté prostory Alltrénink.
Samotné nastavení začíná vyšetřením mé tělesné schránky. Zjišťuje se ohebnost páteře, ohebnost a délka (rozuměj, jsou-li stejně dlouhé) končetin.
Pomocí speciální desky technik rychle zjišťuje, jakou šířku má mít mé sedlo. Na měrce odečítá hodnotu a já čekám, okamžitý vyhazov mého Vela. Padá mě brada, když mě chválí za jeho volbu (šířka 155).
Ze stejného materiálu je druhá deska, která po 30 sec zobrazuje, že mám vysokou klenbu a doporučuje vložky do bot označené: ++ (990,-). Jsem starý nedůvěřivec a moc se mě to nezdá. Mám tedy udělat polodřep na jedné a pak druhé noze. Velká zrcadla krásně odráží, jak se mě vždy vychýlí koleno dovnitř. Poté mám totéž zkusit na doporučených vložkách. Jak si myslíte, že to dopadlo?
Přesto je s díky odmítám (napíšu si příští rok Ježíškovi). Dostávám tedy druhou nabídku na malé "klínky" (po 50,-/ks) pod prsty v botě. Stačí pár otáček na trenažeru a přes zrcadla vidím, že technikova volba: levá noha dva, pravá jeden je ideální. Nastavení "kufrů" (zarážek na botách) a můžeme začít.
Jedna fotečka jak jedu na trenažeru. Asi do archívu.. ???
První je výška sedla. Zajímavé je, že pána vůbec nezajímá délka nohou (rozkrok – zem). Jeho pomocníkem je pouze úhloměr. Sedlo postupně klesá a zastavuje se na hodnotě -2,5 cm! Největším šokem je pro mne posunutí sedla dozadu!
Opakuji: do-za-du, až na konec možností sedlovky s rovným zámkem. Ba co víc, prý bych měl mít klasickou "hokejku" a ještě 1 cm couvnout! Nechápu, nevěřím, ale musím, protože olovnice to říká jasně.
Představec zkracujeme o 2cm. Nastavujeme natočení řídítek. Chvilku mám úhloměr zprava, chvilku zleva, chvilku u nohou, pak podél těla.
Na závěr druhé foto. Dochází mě, že to nebude do archívu, ale pro porovnání před a po. Rozdíl by poznal i laik. Je zřetelné, že už nejsem tak nepřirozeně nahrbený s ostrým "zlomem" u ledvin, nýbrž pěkně "cyklisticky" ohnutý bez předsazených ramen.
Krátké protočení na trenažeru vše potvrzuje a naznačuje zlepšení. Cítím se komfortně.
Za necelé tři hodiny jsem hotov. V jedné ruce držím kolo, ve druhé výsledky s doporučením ideálních délek.
Po cestě domů, znovu přemýšlím nad cenou. Částka atakující čtyři tisíce je podle mne buď „americká“ (jednotná pro celý svět) nebo „česky zdravotnická“. J
Na druhou stranu, pomůže-li toto nastavení cyklistům od bolestí, pak bude k nezaplacení.
V mém případě to ukáže až tří hodinová vyjížďka. Už se těším na jaro.