Zpět na články23. 3. 17Jesenická 24 hodinovka
Aneb Ujedu za den 200 km na běžkách?
V letošním roce jsem se rozhodl vyzkoušet nějaký nový závod
na běžkách. Nakonec jsem se rozhodl pro vytrvalostní závod na pomezí Jeseníků,
Rychlebských hor a Kralického Sněžníku v okolí chaty Paprsek. Závod se jede na
krátkém kolečku o délce 4,2 km. To mně sice nenaplňuje nadšením, ale na delší
trati by se něco podobného asi zorganizovat nedalo. Bohužel po celkem normálním
lednu se dostavil teplejší únor a na začátku března stouply nejvyšší teploty až
k deseti stupňům. V den startu je velmi teplo (cca 6°C) i v nadmořské výšce
kolem 1000 m, kde se celý závod koná. Na místo přijíždím s předstihem, abych se
seznámil s podmínkami při závodě. Zabírám si místo ve stanu, kde se může
odpočívat a občerstvovat. Protože mám v plánu jet závod všemi styly (klasika,
soupaž i bruslení) připravuju si lyže, na klasiku pro jistotu dvoje. Stopa je
totiž dost špinavá a klistry budou za chvíli určitě úplně obalené. Mažu červený
a univerzální klistr. Jdu si dát ještě do chaty poslední teplé jídlo, gulášovou
polévku. A pak se již blíží hodina startu. Startuje se v 11:00. Nikam se
nehrnu, závod je totiž společný pro dvou až čtyřčlenné štafety na jedné straně
a jednotlivce na druhé straně. Samozřejmě je to podstatný rozdíl a první
členové štafet se ženou dopředu. Já jedu úplně vzadu. První kolo beru jako
seznámení s tratí. Tak ji pro potenciální účastníky příštích ročníků popíšu
trochu podrobněji.
Startuje se hned u chaty a trať zpočátku velmi mírně stoupá,
následuje mírné klesání (já se většinou pouze lehce odpichuji hůlkami, štafety tam jedou naplno) zakončené
levou zatáčkou, v které se to docela rozjede. Za zatáčkou se stačí opět lehce
odrážet, klesání pomalu končí a následuje druhé levá zatáčka. Po ní je opět
mírné klesání, ale letos je ve stopě spousta
jehličí a tak to skoro vůbec nejede. Nejlehčí část je za námi a následuje prudké
odbočení doprava a příkré stoupání v délce cca 150 m, pak je kousek oddych a
následuje další už mírnější stoupání k česko-polské hranici. Na hranici se točí
doprava. V tomto úseku se střídají roviny s mírnými kousky stoupání. Tak se dostáváme
do nejvyššího bodu trati a následuje solidní sjezd, kterým pokračujeme na konec úvodního stoupání. Tady to zpomalí a mírným sjezdem se vracíme do místa startu.
Před startem jsem si naplánoval, že pojedu kolečka za 20 až
25 minut a po každém třetím se půjdu najíst. Při 25 minutách bych potřeboval na
48 kol (2%1,6 km) rovných 20 hodin a na odpočinek nebo spíše občerstvení tak zbývají 4
hodiny. Se spaním nepočítám.
Po prvním kole se dívám na hodinky, čas je cca 22
minut. Tedy ok. Stejným tempem pokračuji dál. Ve stoupání si kontroluji tep.
Nechci jít přes 150, tak trochu zvolňuji. Plánovanou zastávku po třetím kole
vynechám a jedu dál, zastavím až po dalším. Sluníčko svítí a stopa měkne.
Začínám cítit vlhko v botách, což je po dvou hodinách dost brzy. Začínají
mě o kolo předjíždět štafety. Jinak jedu většinou sám, což mně vyhovuje. Kolem
páté hodiny se vytrhlo vázání na lyži. Naštěstí na nejvyšším bodě a tak poměrně
bez problémů sjíždím do cíle, kde měním lyže. Bohužel jsou horší a v prudkém
stoupání podkluzují. V botách už cítím rybník, ale na výměnu je příliš
brzo. Začíná se stmívat a jízda s čelovkou je bez problému. Doufal jsem,
že po setmění se ochladí a stopa ztvrdne a přejdu na soupaž. Je však stále
teplo, stopa mokrá, tak zůstávám u stříďáku. Ve 23 hodin mám ujeto něco přes 100 km.
Zatím to jde podle plánu, teplota je sice stále nad nulou, ale přece jenom to
jede rychleji a já měním boty i lyže. Dál zkusím jet soupaží. Pouze v nejprudším
stoupání si trochu přibruslím. Spát se mně nechce a tak kroužím kolečka až do
svítání kolem šesté hodiny. Mám za sebou 40 kol a naposledy měním promočené
boty a lyže. Až do konce budu bruslit. V duchu počítám, jestli se mně
podaří ujet plánovaných 200 km. Zatím mám stále rezervu cca půl hodiny.
Přestože mám za sebou skoro 20 hodin jízdy, je bruslení trochu rychlejší. V devět
hodin dělám poslední přestávku, do konce už to dojedu bez občerstvení. Po desáté dokončuji 48 kolo, mám za sebou 201,6
km. Pokračuji dál stejným tempem. Ve stoupání se pro zajímavost dívám na
tepovku. Snažím se jet co nejrychleji, ale nad 130 to nejde. Ujedu ještě 2 kola
a v cca 10:50 projíždím cílem. Ještě bych sice mohl jet dál, ale už se
mně fakt nechce. Zůstávám na celých 50 kolech, což je rovných 210 km. Kupodivu se necítím ani moc unavený a jdu si sednout a najíst
se. Po jídle se však dostavuje únava a ztěžka vstávám. Jdu se podívat na tabuli
se zápisem kol. Končím celkově na 6. místě z 23 mužů.
Jenom pro
zajímavost, co jsem během závodu snědl – cca 400 g těstovinového salátu, 6
plněných housek (sýr, šunka), 4 rohlíky s dvěma vajíčky, makový závin, dva
pomeranče a jeden banán.
